Pokud oblak zvaný kumulus mocně naroste do výšky a změní se v kumulonimbus, může dojít k bouřce. Bouřkový oblak nepřináší pouze déšť, ale také viditelné elektrické jevy, blesky. V důsledku procesu separace nábojů v něm totiž vzniká elektrické pole, které na zemi taktéž indukuje elektrický náboj, podobně jako v kondenzátoru. Dosáhne-li napětí hodnoty, při které se vzduch stane vodivým, vytvoří se nejdříve téměř neviditelný tzv. vůdčí výboj blesku. Krátce před dosažením povrchu Země mu vyšlehne naproti tzv. vstřícný výboj blesku, vedení se uzavře a v několika dávkách dojde k viditelné výměně nábojů ve formě blesku. Blesk rozpálí vzduch až na teplotu několika desítek tisíc °C, ten prudce zvětší svůj objem a tlaková vlna je akusticky vnímatelná jako hrom. Vzdálenost blesku lze odhadnout, když se změří doba od blesku k hromu, tři sekundy odpovídají cca jednomu kilometru. Blesky vznikají jak mezi jednotlivými oblaky vzájemně, tak mezi oblaky a zemí. Podle toho, jaký náboj přenášejí , rozeznáváme kladnou a zápornou polaritu blesků.